Švendová chce pokračovat v Remkově práci

Do čela kandidátů pro volby do Evropského parlamentu za jihomoravskou krajskou organizaci KSČM byla v Brně zvolena bývalá asistentka kosmonauta Vladimíra Remka Dagmar Švendová (36) z Břeclavi.

Z jejího životopisu vyplývá, že studovala a pracovala ve Skotsku, kde se mj. starala o pohybově a jinak postižené děti i starší občany. Zúročila tak zkušenosti z organizace Dětského Mezinárodního Folklorního festivalu v Břeclavi či interakce s kluby seniorů a neslyšících. V Břeclavi pracovala v podniku pro výrobu výtahů a eskalátorů Otis.

Pochází z levicově orientované rodiny. Více než pět let zastávala funkci asistentky poslance Evropského parlamentu Vladimíra Remka. Prostřednictvím této práce se aktivně podílela hlavně na agendě výboru EP pro průmysl, výzkum a energetiku, rozpočtového výboru a v EU – Ruské delegaci. Též na utváření evropské kosmické politiky a budování evropských systémů družicových navigací. Při práci vystudovala vysokou školu, obor práva EU. Ovládá angličtinu, studuje francouzštinu, pasivně zná němčinu, má základy i jiných jazyků. Redakci poskytla tento rozhovor:

Okresní i krajská konference KSČM vás navrhla na kandidátku do EP.  Jak byste tam zúročila své dosavadní zkušenosti?

Vážím si důvěry, kterou mi delegáti obou konferencí projevili. Vždy jsem se aktivně účastnila veřejného života a aktivit KSČM. Zájem o politiku mne přivedl ke studiu Evropského práva a prostřednictvím práce pro Vladimíra Remka jsem se seznámila s náplní práce poslance Evropského parlamentu i s fungováním levicové skupiny GUE/NGL. Spolupracovala jsem s kolegy z jiných institucí EU, stálého zastoupení ČR při EU, ale i s dalšími orgány a institucemi. Účastnila jsem se jednání na vysoké úrovni mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. V EP už nejsem nováček, jako případná europoslankyně mohu zkušenosti využít a rozvinout k prospěchu zájmů občanů ČR.

Co vám dala spolupráce s europoslancem Vladimírem Remkem?

Spolupráce s Vladimírem Remkem pro mne byla hlavně obrovská škola. Přesvědčila jsem se o pravdivosti jeho výroku, že jestli má něco při působení v EP smysl, pak je to systematická a dlouhodobá práce, která ve výsledku přináší ovoce. Dobrý příklad je umístění sídla kosmické Agentury pro Galileo v Praze, či vyčlenění finančních prostředků EU na vývoj a výzkum aplikací založených na družicových navigačních systémech. Zvláště, pokud si uvědomíme, že to přispívá k tvorbě nových pracovních míst a k rozvoji nových aplikací, které pomáhají zkvalitňování života občanů EU. I z tohoto důvodu chci pokračovat v práci, kterou Vladimír Remek započal.

Na co byste se chtěla v poslanecké práci zaměřit?

Věřím, že vzhledem ke svým předchozím pracovním i soukromým zkušenostem, jsem schopna se do budoucna zabývat i dalšími tématy, které budou pro občany ČR důležité. Za jedno z prioritních, jako ostatně i samotná EU, považuji otázku zaměstnanosti. Z vlastní zkušenosti vím, jak těžké může být získat zaměstnání např. pro mladé lidi. Hlavně pokud nemají praxi. Na druhou stranu vím, s jakými problémy se potýkají starší občané, proto je mi blízká i problematika aktivního stárnutí. Můstkem mezi těmito oblastmi je pro mne celoživotního vzdělávání.

Volit půjdeme v době, kdy míra nezaměstnanosti v EU dosáhla 10, 9 % z toho 23,4 % tvoří mladí lidé do 25 let. Kdy požadavky pracovního trhu neodpovídají nastaveným systémům vzdělávání a kdy se minimální mzda v EU pohybuje v rozmezí od 160 €/měsíčně v Bulharsku do 1874 €/měs. v Lucembursku, zatímco v 11 zemích EU dosahuje hodnoty pouze kolem 500 €/měs. (v ČR 312 €/měs). Studie Evropské komise uvádí, že samotné získání práce, vždy neznamená zároveň zlepšení životních podmínek a vytržení z chudoby, platí to jen asi u 50 % případů. Z těchto důvodů je třeba přestat zavírat oči před sociálními a ekonomickými problémy a volit stranu, která klade zájmy občanů na první místo a bude je prosazovat i v EU. Tuto vizi program KSČM naplňuje.

Co si myslíte o fungování volebního systému nejen v ČR?

Vždy jsem považovala (Ústavou dané) volební právo za nesmírně důležité - ať už se po volbách tvoří koaliční dohody jakékoli. To bylo v dobách, kdy naše republika nebyla součástí Evropské Unie. Od vstupu ČR do EU vidím volební právo jako základní životní nezbytnost a jediný způsob jak my, občané ČR, můžeme dění v EU ovlivnit. Chceme-li, korigovat, kontrolovat a usměrňovat jaký dopad budou mít rozhodnutí přijatá Evropskou Unií na ČR, musí být zájmem levice dosáhnout co největšího možného zastoupení v Evropském parlamentu.

Každý parlament, i ten Evropský, je na takové úrovni, jakou úrovní se vyznačují jeho volení zástupci a jaká je síla zastoupení jednotlivých politických skupin. V kontextu sílících tendencí volit ultrapravicové strany či nová uskupení pro jedno použití i s ohledem ke snížení počtu mandátů z 22 na 21, je o to důležitější následující volby do Evropského parlamentu nepodcenit.




Zpět