Rozhovor s Dagmar Švendovou, kandidátkou do Evropského parlamentu za KSČM

Kandidujete do Evropského parlamentu. Pokud byste byla zvolena, tak to tam už jako někdejší asistentka Vladimíra Remka znáte. Kdybyste jako člověk z »uvnitř« i «zpovzdálí« měla hodnotit svou pětiletou asistentskou práci, s čím byste byla nejvíce spokojena?

Velmi si vážím možnosti spolupráce s Vladimírem Remkem, který mou práci a přínos pro jeho kancelář vysoce hodnotí. Jsem ráda, že se mi podařilo zorientovat se ve velmi specifické a technické problematice jeho zájmu, jako jsou družicové technologie a systémy pro pozorování Země či energetická náročnost, nebo mezinárodní projekt ITER (jaderná syntéza) a zároveň jsem takto měla příležitost tyto oblasti i svojí prací pozitivně ovlivnit. Díky této práci jsem měla možnost spolupracovat s kolegy z jiných institucí EU, Stálého zastoupení České republiky při EU, se zástupci ambasád a s dalšími odbornými i politickými institucemi a orgány, což pro mne bylo velmi přínosné a těchto kontaktů mohu využít i pro budoucí práci.

Právě včera mne potěšila informace od jednoho mého předchozího kontaktu z Bruselu, že se Evropská komise začíná blíže zabývat myšlenkou propojenosti jednotlivých politik EU v oblasti družicových technologií. Jde tedy o využití možností, které tyto nové, moderní špičkové technologie nabízejí, a jak mohou být nápomocny k dosažení stanovených cílů v té konkrétní oblasti. Mimochodem, s touto myšlenkou přišla právě naše kancelář a následně byla převzata do dalších navazujících legislativních zpráv. Ono není totiž výjimkou, že technologický vývoj jde dopředu mnohem rychleji, než si všichni »hráči« uvědomí, takže je možné tyto novinky efektivně využívat i v oblastech, pro které nebyly primárně určeny, a také rychleji, než se stíhají upravovat legislativní normy a pravidla. Teď to vypadá, že v následujícím pětiletém období dojde ke značnému, z mého pohledu, pozitivnímu posunu.

S čím jste spokojena už méně?

Asi s neustálým nedostatkem času. Nikdy ho nebylo dost, aby člověk zvládl vše udělat třeba nad rámec svých denních povinností a sledovat všechno, co by si přál, co by ho zajímalo.

Jak jste vůbec vnímala tu ohromnou »fabriku«, jakou Evropský parlament je?

Tak trochu jako obrovský labyrint chodeb, pravidel a procesů. Mohlo by to připomínat Babylon s tou koncentrací různých kultur, jazyků a různých zájmů na jednom místě. Evropský parlament je svým způsobem kotel, ve kterém se neustále něco vaří, někdo přihazuje ingredience (zájmy) a směs se tak neustále mění. Je občas těžké předvídat, co bude výsledkem, právě kvůli různorodosti »ingrediencí«. Takže je to neustálý boj o nalezení spojence k prosazení svého zájmu nebo alespoň o dosažení co nejlepšího společného kompromisu. I proto je pro mne práce v Evropském parlamentu fascinující.

A jak se vám spolupracovalo s Vladimírem Remkem?

Výborně! Spolupráce s ním byla pro mne nejen velkým privilegiem, ale zejména obrovskou školou. Mnoho jsem se od něj naučila o umění vyjednávat, nacházet kompromisy, o zvládání stresových situací, ale hlavně o tom, jak zůstat nohama pevně na zemi a vždy se snažit prosazovat zájmy občanů ČR i EU. Je pro mne rozhodně velkým vzorem. I z tohoto důvodu chci navázat na práci, kterou Vladimír Remek započal. V Evropském parlamentu už nejsem žádný nováček, v případě mého zvolení bych mohla své zkušenosti a praxi dál rozvinout, a hlavně využít ve prospěch zájmů občanů ČR.

Omlouvám se, ani jsem vás nepředstavil. Takže… nemohla byste se trochu představit sama?

Vzhledem k tomu, že jsem osobou pro mnohé novou a neznámou, tak možná trochu ze široka...

Je mi 36 let a jsem svobodná. Dosáhla jsem vysokoškolského vzdělání v oblasti práva Evropské unie přesto, že mám původně spíše technické vzdělání (SPŠ). Pocházím z levicově orientované rodiny a vždy jsem se aktivně účastnila veřejného života. Jsem členkou KSČM. Nebojím se žádné práce a už během svých studií na základní a střední škole jsem pracovala na několika brigádách, mimo jiné jako uklízečka, pomocná kuchařka či listovní doručovatelka. Díky tomu jsem si vydělala na roční pomaturitní studium angličtiny. Strávila jsem několik let rovněž ve Skotsku (au-pair), kde jsem se kromě jiného také starala o pohybově a jinak handicapované děti i starší občany. Zúročila jsem tak zkušenosti z několikaletého organizování Mezinárodního dětského folklorního festivalu v Břeclavi či z interakce s kluby seniorů a neslyšících.

Po návratu do České republiky jsem, jako mnoho mladých lidí bez požadované praxe, byla několik měsíců nezaměstnaná. V této době jsem se věnovala dalšímu studiu a také jsem, bez nároku na honorář, vyučovala anglický jazyk na základní škole. Nakonec jsem nastoupila do společnosti Otis, a. s. (výroba, montáž a servis výtahů), v Břeclavi, kde jsem pracovala šest let. Začínala jsem jako osobní asistentka ředitelky společnosti a postupně jsem se, přes asistenta strategického nákupu, vypracovala až na pozici produkt manažera strategického nákupu pro společnosti Otis, a. s., a Otis Escalators, s. r. o.

Co se týče jazyků, ovládám výborně angličtinu, studuji francouzštinu, pasivně znám němčinu a mám základy i jiných jazyků. Zajímavostí je, že jsem jako studentka navštěvovala večerně kurzy angličtiny organizované Akademií J. A. Komenského a později jako lektorka zde angličtinu sama vyučovala. I nadále se věnuji svému sebevzdělání, ať již se jedná o studium jazyků nebo návštěvy specializovaných seminářů a kurzů.

Jste absolventkou vysoké školy, která u nás není příliš známa. Co je to za školu a co je to vlastně za obor?

Vystudovala jsem obor BA (Hons) Právo a ekonomika a LLM České obchodní právo v kontextu práva EU na BIBS – vysoká škola; B.I.B.S., a. s., v Brně, která je jednou z největších a nejstarších soukromých vysokých škol v České republice a nabízí studium těchto britských vysokoškolských programů. Získala jsem tak britský právnický magisterský titul a diplom LLM (Master of Laws), který je prestižním právnickým titulem akceptovaným jak v zemích EU, tak i v USA a dalších státech. Titul a diplom LLM mi byl udělen britskou univerzitou Notthingham Trent University, tedy zcela stejně, jako kdybych studovala přímo ve Velké Británii na jejich právnické fakultě.

Pokud byste byla zvolena, měla byste jistě nějaké své priority, jimiž byste se v Evropském parlamentu chtěla zabývat. Které to jsou?

Největší možnost ovlivnit projednávané otázky mají poslanci a poslankyně EP ve výborech. Europoslanci většinou působí ve dvou výborech, kterých je v Evropském parlamentu v současné době dvacet. K rozdělení výborů i delegací mezi jednotlivé europoslance či europoslankyně v rámci politické skupiny (frakce) dochází v EP až poté, co je známo její složení a síla zastoupení jednotlivých delegací členských států v ní. I proto je těžké dopředu předjímat, v jakém výboru bude konkrétní zástupce ČR v rámci své politické skupiny v Evropském parlamentu působit.

Vzhledem k předchozím zkušenostem z práce v Evropském parlamentu jako asistenta poslance (Ing. Vladimíra Remka) by mi nejlépe vyhovoval výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, kde mám takzvaně rozdělanou práci. Náplní práce jsou pro mne zajímavé i výbory zabývající se ochranou spotřebitele, jako je výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele či výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a samozřejmě i výbor pro zaměstnanost a sociální věci, který se zabývá jedním z nejpalčivějších problémů v dnešní EU. Vzhledem k mému předchozímu studiu evropského práva inklinuji i k výboru pro právní záležitosti. Jako žena a také díky mému přesvědčení, že je v této oblasti na evropské úrovni stále co zlepšovat, nesmím opomenout ani výbor pro práva žen a rovnost pohlaví.

Jako rodilá Moravanka, pocházející ze zemědělského regionu, jsem připravena sledovat i oblast zemědělské politiky a již navazuji kontakty s odborníky, zabývajícími se zemědělskou problematikou v ČR. Věřím, že vzhledem ke svým předchozím zkušenostem jsem schopna se do budoucna zabývat všemi tématy, která budou pro občany ČR důležitá, a tím naplňovat program KSČM. Za jedno z prioritních témat považuji, jako ostatně i samotná EU, otázku zaměstnanosti. I proto jsem rozhodnuta prosazovat zvýšení podpory vědy, výzkumu, inovací a vzdělávání, jejichž podpora je na evropské úrovni stále nedostatečná. Věřím, že zvýšením této podpory se přispěje i k tvorbě nových pracovních míst.

Žijete na jihu Moravy, odložme trochu oficiality. Co vás právě na tomto regionu přitahuje?

Jsou to hlavně mé kořeny a kořeny mé rodiny. Tatínek byl rodilý Poštoran (část města Břeclav) a maminka rodilá Týnčanka. Takže jsem vyrostla v Břeclavi - ve městě, které se nachází na hranici tří států a je vstupní branou Lednicko-valtického areálu. Své dětství jsem prožila »lítáním« po polích a lesích, po pohraničních opevněních, hrami na partyzány, práčata či indiány. Co si přát více? Připadám si teď jako pracovník turistické kanceláře, ale skutečností je, že pocházím z kraje, kde vinařství patří mezi nejstarší v Evropě a kouzlo lidových tradic, pestrých krojů, dávných obyčejů a zapomenutých řemesel na vás dýchne skoro na každém kroku. Nejde si tento kraj nezamilovat.

Evropská unie hodila právě jihomoravským vinařům do cesty několik překážek. Co s tím?

Pravda, pocházím z jižní Moravy a víno mám skutečně ráda, ale přiznám se, že nejsem odborník na zemědělskou politiku. Nicméně během své práce v EP jsme se, pokud mohu hovořit za europoslance za KSČM i za jejich »podpůrný« tým, i touto otázkou zabývali i přesto, že jsme přímého zástupce ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova neměli. Tento rok Evropský parlament hlasoval například o Nařízení o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, které ČR podpořila.

Z mého pohledu vznikly největší problémy při vyjednávání o podmínkách našeho vstupu do EU. Co se vinařů týká, došlo k omezení možné plochy výsadby. Do stanovené doby, tuším, že to bylo 30. dubna, se našim zemědělcům podařilo dosáhnout současného produkčního potenciálu ČR 19 633,45 ha. Zajímavé pro mne bylo zjištění, že nejvíce vinic u nás bylo před třicetiletou válkou, kdy se hovoří o 30 000 ha. Takové plochy výsadby už asi nedosáhneme, pokud se něco nezmění, ale můžeme se snažit, aby naše vinice byly obnovovány a naše produkty byly kvalitní a konkurenceschopné.

Co dělat na evropské úrovni? Z mé strany bych chtěla být v užším kontaktu s odborníky v této oblasti v ČR, abychom si vytvořili nějaký systém včasného varování, když se bude o něčem stěžejním jednat. Jestli jsem se něco během svého působení v parlamentu naučila, tak je to právě to, že musíte odhadnout a správně vystihnout, kdy je možné do procesu projednávání vnášet své návrhy a pokusit se projednávaný text pozměnit. V tomto ohledu mohu být minimálně dobrým zdrojem informací. Nezřídka se stává, že europoslanci dostanou na stůl připomínky v době, v níž se toho již mnoho dělat nedá, kromě indikace pro hlasování. Máme za ČR v současnosti v EP jen 22 poslanců a i v případě, že nás všichni podpoří, nemusí to stačit, pokud se nepodaří získat podporu i odjinud. Na to je dostatek času nezbytný.

Kdybyste si měla vybrat, v kterých místech byste chtěla trávit u nás doma dovolenou, kde by to bylo?

Těch míst, kde jsem ještě nebyla, je spousta, je těžké teď vybrat jen jedno, ale vzhledem k tomu, že pocházím z nížinaté krajiny, kde jsou nejvyšším vrcholem Pálavské vrchy, určitě bych ráda důkladněji prozkoumala například Šumavu či Krkonoše, kde jsem nikdy nebyla.




Zpět