Chci zlepšit špatnou pověst EP na veřejnosti

Rozhovor Haló novin s Dagmar Švendovou, kandidátkou KSČM do Evropského parlamentu
 

Můžete se čtenářům představit z profesní stránky?

Své první zaměstnání jsem získala ve společnosti OTIS, a. s. (výtahy - modernizace). Zde jsem prošla několika funkcemi od asistentky ředitelky společnosti až po mé zakotvení na oddělení strategického nákupu, kde jsem postupně získávala více pravomocí.

Mým úkolem bylo nalezení úspor, provádění výběrových řízení až po uzavření smlouvy. Byl to kreativní, časově i psychicky náročný proces, ale v mnoha směrech obohacující. Umožnil mi komunikovat se zaměstnanci a pracovníky dodavatelů z různých odvětví a na všech pracovních pozicích. Zabývala jsem se do hloubky různými oblastmi, např. zajištěním materiálů pro výrobu, jako je spojovací materiál, dodávkami chemických prostředků a barev, ale i odpadovým hospodářstvím, zajištěním reprografických služeb, dodávkami nářadí a ochranných pracovních prostředků, poskytováním zdravotní péče aj.

O mé pětileté práci v Evropském parlamentu v kanceláři europoslance Vladimíra Remka jsem již v předchozím rozhovoru pro Haló noviny hovořila. Vážím si hlavně toho, že má práce byla kladně hodnocena nejen Vladimírem Remkem, ale i dalšími poslanci Evropského parlamentu či zástupci organizací a institucí, jako jsou například Evropská kosmická agentura nebo organizace NEREUS (zastupující evropské regiony) aj., s nimiž jsem během své práce v Bruselu spolupracovala.

Kdy jste dokončila své vysokoškolské vzdělání?

Vysokou školu jsem začala studovat v průběhu práce v Otisu, takže jsem bakalářský stupeň oboru právo a obchodní management ukončila během svého zaměstnání tam. Magisterské studium českého obchodního práva zaměřeného na právo EU jsem dokončila již v době své práce v Evropském parlamentu.

Byl to pro mne určitý přesah z teorie do praxe. Má disertační práce se zabývala legislativním procesem EU z pohledu Evropského parlamentu. Tato práce byla nejen vysoce ohodnocena, ale vydána i knižně. Dané téma může znít komplikovaně, ale publikace je zaměřena hlavně na širokou veřejnost a snaží se vysvětlit srozumitelnou formou proces přijímání legislativy v EU a zapojení Evropského parlamentu v něm. Poskytuje tak pohled na práci europoslanců a dalších aktérů, kteří celý proces ovlivňují.

Na svých internetových stránkách teď právě vydávám minisérii článků o fungování Evropského parlamentu se stejným záměrem, ale příspěvky doplňuje i zajímavá grafika nebo video, aby to bylo pro čtenáře atraktivnější.

Myslíte si, že má EP dobrou pověst na veřejnosti?

V Eurobarometru z prosince 2013 (průzkum veřejného mínění) je úloha EP vnímána pozitivně u více než 76 % veřejnosti. Pokud jsou respondenti dotázáni, zda mohou vyjmenovat tři instituce EU, tak se Evropský parlament uvádí nejčastěji (53 %).

Přesto se domnívám, že pro občana ČR je zřejmě těžké mít pozitivní názor na Evropský parlament. Vždyť o dění v něm skoro neslyší, natož o činnosti našich volených zástupců v něm. Pokud se přece jen nějaká zpráva plošně v médiích objeví, je to spíše zpráva negativního rázu (skandál, trapas, často i zprávy typu »kachna«). Možná se nám někdy i »líbí« zprávy o nějakém tom průšvihu nějakého europoslance, či o tom, jak zase něco nefunguje nebo jakou »blbost« na nás ten »Brusel« zase šije. Ponadáváme si a život jde dál…

Z výsledku Eurobarometru skutečně vyplývá, že polovina dotázaných prohlásila, že v poslední době o Evropském parlamentu neslyšela, a zároveň se hovoří o výrazném poklesu zájmu o otázky evropské politiky mezi listopadem 2012 - červnem 2013. S nadsázkou lze říct, že občané ČR i EU ještě nepřišli na to, proč tyto informace chtít či vyžadovat. Stále ještě vnímají Evropskou unii (její instituce) spíše jako včelu. Včelu, o níž víme, že je za oknem, ale dokud nás přímo neohrožuje, tak nás až tak nezajímá. Ostatně to dokládá i velmi malá účast voličů ve volbách, přestože role Evropského parlamentu roste.

Po pravdě řečeno, nemám pocit, že by naše širší politická reprezentace, ale i různá sdružení či zájmové organizace, na tom byly o moc lépe. Letos v naší republice slavíme deset let od vstupu ČR do EU. Deset let by mohla být dostatečná doba pro vytvoření komunikačních toků, ale i pro to, abychom se naučili lépe prezentovat práci českých poslanců v Evropském parlamentu i českých diplomatů působících v Bruselu, pakliže odvádějí svoji práci dobře. Mělo by být i v jejich zájmu vysvětlit občanům ČR, co se ČR a její reprezentace snažila v EU dosáhnout. Co se podařilo, co zase ne, a z jakého důvodu. Bohužel, to je situace, o níž se nám zatím může jen zdát...

Jak vnímáte současné směřování EU?

Víte, Evropská unie se v dnešní době potýká s řadou problémů. K těm nejzávažnějším patří hospodářská krize, velká míra nezaměstnanosti a zadluženost členských států. Dále je to například stárnutí obyvatelstva, migrace a pravicový extremismus.

To znamená, že je důležité se snažit budovat EU silnou, bezpečnou a prosperující. Evropskou unii, kde lidé nebudou žít v obavách o svou budoucnost, nebudou se bát o své sociální jistoty a kde každý najde své uplatnění. Tedy Evropskou unii především sociální!

Jak probíhá vaše volební kampaň?

Využívám médií, jako jsou internet (www.dagmarsvendova.cz) a sociální sítě Facebook (facebook.com/dagmar.svendova) či Twitter, kde mám možnost prezentovat své názory, zájmy a vize, ale je to i způsob, jak se mnou mohou být občané ve spojení, ať již formou komentářů k mým příspěvkům, nebo přes kontaktní formulář.

Účastním se různých setkání v rámci naší politické organizační struktury, abych se blíže seznámila s problémy, s nimiž se potýkají naši zástupci v regionech, co je z problematiky EU nejvíce zajímá či trápí. Je to taky způsob, jak mohou oni lépe a v trochu komornějším prostředí poznat mne. Dále navštěvuji diskuse s občany, setkání zájmových skupin, ale hlavně počítám s kontaktní kampaní, kdy navštívím jak města a obce Jihomoravského kraje, tak i jinde v ČR. Ráda přijmu pozvání na diskusi s občany nebo jinou zajímavou besedu či kulturní akci organizovanou v rámci naší strany, nebo jinými subjekty.

Jak tráví Dagmar Švendová svůj volný čas, si přečtěte v pátečním tištěném vydání Haló novin.

 




Zpět