Deset let v EU: Slováci jsou spokojenější, Češi kritikou nešetří

Praha – Jak vnímají Češi a Slováci své členství v Evropské unii? Ač si oba národy prošly po převratu podobným vývojem, Slováci hodnotí svůj vztah k EU o poznání pozitivněji než Češi. Platí zároveň pravidlo, že čím starší a méně vzdělaní jsou, tím kritičtěji fungování EU vnímají. Většina dotazovaných ale zároveň přiznává, že se neorientuje v činnosti europarlamentu a není schopna vyjmenovat ani jednoho europoslance. Z exkluzivního průzkumu společnosti MEDIAN pro Českou televizi dále vyplynulo, že v České republice napříč populací silněji rezonuje odpor k EU jakožto instituci, která omezuje či může omezovat národní suverenitu a identitu.

Zhruba dva tisíce Čechů a Slováků hodnotily v bleskovém průzkumu svých prvních 10 let v Evropské unii. Postoj k členství v Evropské unii je ovlivněn vzděláním i věkem. Zatímco kriticky se na něj v obou zemích dívají starší lidé, občané méně vzdělaní a ti s nižšími příjmy, pozitivně vliv EU hodnotí lidé vzdělaní. V Česku také platí, že negativně vnímají Evropskou unii voliči KSČM.
 

Tato fakta sice nejsou překvapivá, zajímavé ale je, že na Slovensku je desetileté členství v EU vnímáno o poznání pozitivněji než u nás. Zatímco v ČR jsou názory rozpolcené (37 procent hodnotí členství pozitivně, 35 procent negativně), na Slovensku převládá pozitivní hodnocení (51 procent). Může za to především startovní pozice obou zemí, která byla odlišná, a ekonomický rozvoj Slovenska za poslední desetiletí byl tak markantnější než v tuzemsku (HDP zde od roku 2003 vzrostlo o zhruba 75 procent, v ČR zhruba o 50 procent). Slováci ale také lépe hodnotí využívání evropských fondů a mnohem častěji jsou schopni jmenovat alespoň jednoho europoslance než Češi.

Vliv členství v EU obecně
Vliv členství v EU obecně

 

  • Europoslanec Libor Rouček dává český euroskeptický pohled za vinu postavě Václava Klause. "Na Slovensku až na malé výjimky jsou politické strany proevropské, dovedou pro Slovensko vytěžit z Evropy maximum (…) U nás je roky díky euroskeptikům nejen z ODS Evropa prezentována jako něco špatného, naše členství že je nevýhodné," podotkl.
  • Podobný názor má i politolog Jacques Rupnik. Podle něj jde o zajímavý česko-slovenský kontrast. V Česku je to nejspíš pozůstatek toho, že Hrad deset let obýval euroskeptický Klaus, domnívá se Rupnik a dodává, že Slovensko naopak muselo o své místo v Evropě bojovat.
  • Sociolog Miloslav Bahna: Vstup Slovenska do EU má úplně jiný příběh než v Česku. Na Slovensku to byl konsenzus celé politické scény po porážce Mečiara v roce 1998 a vstup do EU znamenal doběhnutí zameškaného, vyrovnání se naším sousedům a z Vyšehradské čtyřky."
  •  
  • V porovnání s ostatními zeměmi bývalého východního bloku si Češi uvědomují, že se mají lépe. Myslí si to šedesát procent respondentů. Na Slovensku tento postoj zastává jen polovina obyvatel. V České republice se ale mnohem častěji než na Slovensku objevuje názor, že Evropská unie může omezovat nebo už omezuje národní suverenitu a identitu.

Členství v EU má špatný vliv na naši ekonomiku, myslí si respondenti

Nikoho také nepřekvapí fakt, že na vstupu země do EU lidé nejpozitivněji hodnotí možnost cestování a práce v zahraničí. Naopak podle výzkumu, který pracuje s reprezentativním vzorkem dle regionů, vzdělání, věku, ekonomického a volebního chovaní, jsou občané kritičtí k vlivu EU na úroveň politiky, na kvalitu zákonů, vymahatelnost práva a na sociální politiku a zabezpečení. Méně kvalifikovaní a nízkopříjmoví občané zejména v Česku také mají tendence svádět na členství v EU své špatné socioekonomické postavení a obecnou frustraci související s hospodářskou krizí.

Vliv členství EU na oblasti života
Vliv členství EU na oblasti života
  • Češi jsou významně skeptičtější ke kvalitě potravin vzhledem ke zbytku EU – za horší ji považují více než dvě třetiny respondentů (na Slovensku jen 51 procent). Může za to nejen o poznání vyšší nárůst cen potravin než ve stejném období na Slovensku, ale především fakt, že Češi více cestují do zahraničí, a mají tak větší zkušenost s kvalitou potravin na západ od hranic.

A co lidé očekávají od poslanců, kteří je budou zastupovat v Evropském parlamentu? Jejich představy do velké míry vycházejí z požadavků, které zajímají občany na národní úrovni a vycházejí ze socioekonomických motivací – nejsilněji je v obou zemích zastoupen názor, že europoslanci by se měli zaměřit na programová témata související se sociální politikou. Otázka opět potvrzuje významně větší orientaci Čechů na témata související s národní identitou a suverenitou a ohrožení imigrací, což jsou témata do velké míry dominující českému mediálnímu diskursu o Evropské unii.

Ale až 86 procent Čechů a 80 procent Slováků přiznává, že se v činnosti europarlamentu a svých europoslanců obecně vlastně vůbec nevyzná. Přitom detailní analýza ukazuje, že omezená znalost fungování Evropského parlamentu a národních zástupců může být jedním z významných důvodů negativnějšího vnímání EU. V Česku i na Slovensku totiž platí, že lidé, kteří znají alespoň jednoho europoslance, hodnotí přínos členství v EU významně pozitivněji než lidé bez znalosti.



Diskuse ke článku:

(Pravidla diskuse)
Zpět